Embedded Files
Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii. (Tomáš Garrigue Masaryk)
Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi. (Tomáš Garrigue Masaryk)
Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, se špatně rozhoduje – doma, na trhu, u soudu, u volebních uren. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu – to je velmi nebezpečná stránka demokracie. (Jim Trelease)
Několikrát jsem mysleli, že už jsme na konci cesty, a pokaždé jsme shledali, že jsme teprve na začátku. (Ferdinand Peroutka)
Masaryk nejednou vysvětloval, že naše otázka je otázkou lidskou. Chtěl tím říct, že nejlepším a vlastně jediným možným národním a státním programem je vytvářet dobré lidské společenství. (Václav Havel)
Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí
Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí
Ponořte se a začtěte se tlakem do obálky.
Na to, aby se dal člověk zkorumpovat totalitou, nemusí žít v totalitní společnosti. PoUhá převaha určitých myšlenek může rozšířit jakousi otravu, která pro literární účely vyřazuje jedno téma za druhým.
Na to, aby se dal člověk zkorumpovat totalitou, nemusí žít v totalitní společnosti. PoUhá převaha určitých myšlenek může rozšířit jakousi otravu, která pro literární účely vyřazuje jedno téma za druhým.
— George Orwell
— George Orwell
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Konec toho druhého, komunismu, přinesla až sametová revoluce v listopadu 1989. Pro současnou mladou generaci je toto období již faktickou historií. Nenechme to tak. Protože: „Kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji opakovat".
Moderní československé dějiny byly poznamenány hned dvěma totalitními režimy. Konec toho druhého, komunismu, přinesla až sametová revoluce v listopadu 1989. Pro současnou mladou generaci je toto období již faktickou historií. Nenechme to tak. Protože: „Kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji opakovat".
Filmy, které vypráví a svědčí
Filmy, které vypráví a svědčí
Jeden svět ve školách: Moderní československé dějiny
Chytilová: TGM Osvoboditel
Arichtev: První republika
Koutecký: Občan Havel
Kohout: Česká cesta
Hollý: Tichá bolest
Kachyňa: Noc nevěsty
Holland: Hořící keř
Jireš: Žert
Ševčík: Masaryk
Kudrna: Vládneme, nerušit
Janeček: Selský rozum
Hollý: Signum laudis
Menzel: Skřivánci na niti
Strach: Osmy
Šimíčková-Hynková: Jak nás viděl svět - Sametová revoluce 1989 pohledem zahraničních televizních štábů
Než vůdcové mas uchvátí moc, aby přizpůsobili skutečnost svým lžím, vyznačuje se jejich propaganda nejvyšší pohrdáním fakty jako takovými. — Hannah Arendtová
Než vůdcové mas uchvátí moc, aby přizpůsobili skutečnost svým lžím, vyznačuje se jejich propaganda nejvyšší pohrdáním fakty jako takovými. — Hannah Arendtová
Metodické listy a workshopy
Metodické listy a workshopy
Žijeme v propojeném světě, globální rozměr je součástí našeho každodenního života. Vzdálené události mají vliv na nás a my máme vliv na události vzdálené. Jedním z projevů této propojenosti, která spojuje blízké a vzdálené, je fakt, že lidé migrují. Uprchlictví a migrace jsou témata, která jsou součástí naší každodennosti. S tématem lidí v pohybu se setkáváme v médiích, při diskuzích s přáteli i rodinou, na sociálních sítích i na řadě dalších míst. Nelze se mu vyhnout. Uprchlictví a migrace je současně příkladem kontroverzního tématu: nedává jasné odpovědi, vzbuzuje silné emoce a rozděluje společnost. V současné době se uprchlictví a migrace stává tématem politickým a ideologickým. V první řadě je to však životní situace a realita milionů lidí. Počet lidí, kteří museli opustit své domovy kvůli konfliktům, perzekucím nebo porušování lidských práv, v posledních letech výrazně roste. V roce 2015 se jednalo o pět milionů lidí, kteří byli nuceni prchat v rámci své země (4,2 mil.) nebo i mimo ni (839 tis.). Celkový počet nuceně vysídlených osob v roce 2015 dosáhl téměř 60 milionů, což znamená 40% nárůst za poslední 3 roky. Tento růstový trend i nadále pokračuje, proto se dá očekávat, že o problematice budeme slýchávat stále častěji. Je tedy důležité, abychom se dokázali v tomto tématu zorientovat a naučili se s ním pracovat. Pokud vycházíme ze základních principů skautingu, je jednou z našich povinností hledat v životě hod‑ noty, které převyšují ty materiální. Dále máme povinnost vůči ostatním, měli bychom usilovat o vzájemné pochopení a spolupráci mezi lidmi, prokazovat úctu a lásku bližním i přírodě kolem nás. V neposlední řadě máme povinnost také sami k sobě, kdy se máme snažit o vlastní rozvoj. Tyto tři základní principy nás vedou k tomu, abychom se tématem uprchlictví a migrace zabývali, a zároveň nám poskytují oporu a východiska pro to, jak s ním pracovat. Tato metodika si klade za cíl skrze podporu práce s tématy uprchlictví a migrace ilustrovat práci s kontroverzními tématy obecně. Opírá se o skautské hodnoty, je ale vedle vedoucích skautských oddílů určena i všem ostatním pedagogům a pedagožkám formálního a neformálního vzdělávání.
Post Bellum je nezisková organizace, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Založila ji skupina českých novinářů a historiků, kteří se potkávali na tiskových konferencích a výročních pietních akcích a byli přesvědčeni, že pamětníci musí dostat příležitost svůj příběh vyprávět vcelku, souvisle a detailně.
Stěžejním projektem Post Bellum se proto stala Paměť národa, sbírka vzpomínek konkrétních osobností, fotografií, deníků a různých archiválií z období totalit 20. století. Dnes sbírka čítá tisíce zpracovaných pamětníků a jako internetový archiv je přístupná široké veřejnosti.
Zahrnuje především vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války, přeživších holocaust, odbojářů, vyprávění politických vězňů, představitelů disentu, příběhy novodobých vojenských veteránů, představitelů národnostních menšin, ale také těch, kteří se stali součástí represivních složek totalitních režimů – Státní bezpečnosti, KGB a jiných.
Významné knihy 1918–2017, které vybrali V KnihovnĚ Jiřího maHena v Brně pro Festival Re:publika
Významné knihy 1918–2017, které vybrali V KnihovnĚ Jiřího maHena v Brně pro Festival Re:publika
1918
1918
Stanislav Kostka NEUMANN (1875-1947): Nové zpěvy
Eduard ŠTORCH (1878-1956): Lovci mamutů
1919
1919
Fráňa ŠRÁMEK (1877-1952): Stříbrný vítr
Rudolf MEDEK (1890 - 1940): Lví srdce
1920
1920
Jiří MAHEN (1882-1939): Měsíc
Jaromír JOHN (1882 - 1952) : Večery na slamníku
1921-1923
1921-1923
Karel ČAPEK (1890-1938): Věc Makropulos
Jaroslav HAŠEK (1983-1923): Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
1922
1922
Jiří WOLKER (1900-1924): Těžká hodina
Eduard BASS (1888 - 1946): Klapzubova jedenáctka
1923
1923
Karel Matěj ČAPEK (1860-1927): Vilém Rozkoč
František LANGER (1880 - 1965) : Velbloud uchem jehly
1924
1924
Bohuslav REYNEK (1892-1971): Had na sněhu
Karel ČAPEK (1890 - 1938): Krakatit
1925
1925
Tomáš Garrigue MASARYK (1850-1937): Světová revoluce
Karel KLOSTERMANN (1848 - 1923): Šumavské povídky
1926
1926
Josef KOPTA (1894-1962): Hlídač č. 47
Vladislav VANČURA (1891 - 1942): Rozmarné léto
1927
1927
Konstantin BIEBL (1898-1951): S lodí, jež dováží čaj a kávu
Vítězslav NEZVAL (1900 - 1958): Akrobat
1928
1928
Ladislav KLÍMA (1878-1928): Utrpení knížete Sternenhocha
Karel ČAPEK (1890 - 1938): Hovory s TGM
1928-1937
1928-1937
F. X. ŠALDA (1867-1937): Šaldův zápisník
1929
1929
Josef ČAPEK (1887-1945): Povídání o pejskovi a kočičce
1930
1930
Jaroslav DURYCH (1886-1962): Bloudění
Josef ČAPEK (1887-1945): Stín kapradiny
1931
1931
Josef VÁCHAL (1884-1969): Šumava umírající a romantická
Karel POLÁČEK (1892 - 1945): Muži v offsidu
1932
1932
Zdeněk NĚMEČEK (1894-1957): New York : zamlženo
Vladislav VANČURA (1891 - 1942): Útěk do Budína
Vilém ZÁVADA (1905 - 1982): Siréna
1933-36
1933-36
Ferdinand PEROUTKA (1895-1978): Budování státu
1933
1933
Karel ČAPEK (1890 - 1938): Dášenka
1934
1934
Jakub DEML (1878-1961): Zapomenuté světlo
Josef LADA (1887 - 1957): Kocour Mikeš
1935
1935
Jan ČEP (1902-1974): Hranice stínu
Jan WERICH, Jiří VOSKOVEC: Balada z hadrů
1936
1936
Ondřej SEKORA (1899-1967): Ferda Mravenec
1937
1937
Josef LADA (1887-1957): O chytré kmotře lišce
Karel ČAPEK (1890 - 1938): Bílá nemoc
Jan WERICH, Jiří VOSKOVEC:: Těžká Barbora
Jaroslav FOGLAR (1907 - 1999): Hoši od Bobří řeky
1937-1939
1937-1939
Milena JESENSKÁ (1896-1944): Nad naše síly – Češi, Židé a Němci (vydáno 1997)
1938
1938
Jarmila GLAZAROVÁ (1901-1977): Vlčí jáma
Karel ČAPEK (1890 - 1938): Matka
1939
1939
František KOŽÍK (1909-1997): Největší z pierotů
Vladislav VANČURA (1891 - 1942): Obrazy z dějin národa českého
1940
1940
Václav RENČ (1911-1973): Trojzpěvy
Marie MAJEROVÁ (1882 - 1967): Robinsonka
Václav ŘEZÁČ (1901 - 1956): Černé světlo
1941
1941
Jaroslav FOGLAR (1907-1999): Záhada hlavolamu
Ivan BLATNÝ (1919 - 1990): Melancholické procházky
1942
1942
Karel SCHULZ (1899-1943): Kámen a bolest
Zdeněk JIROTKA (1911-2003): Saturnin
1943
1943
Milada SOUČKOVÁ (1899-1983): Škola povídek
František HRUBÍN (1910 - 1971): Říkejte si se mnou
1944
1944
Jaroslav HAVLÍČEK (1896-1943): Petrolejové lampy
1945
1945
Jiří WEIL (1900-1959): Život s hvězdou
1946
1946
Karel POLÁČEK (1892-1944): Bylo nás pět (vydáno posmrtně)
1947
1947
Ivan BLATNÝ (1919-1990): Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Egon Hostovský: Cizinec hledá byt
1948
1948
Jan HANČ (1916-1963): Události (vydáno posmrtně)
1949
1949
Jiří KOLÁŘ (1914-2002): Očitý svědek (vydáno v samizdatu 1969)
1950
1950
Jaroslav SEIFERT (1901-1986): Píseň o Viktorce
1951
1951
Jan ZAHRADNÍČEK (1905-1960): Znamení moci (vydáno 1990)
Egon Hostovský: Nezvěstný
1952
1952
Jaroslav Seifert: Šel malíř chudě do světa
1953
1953
Vladimír NEFF (1909-1983): Srpnovští páni
Bohumil Říha: O letadélku Káněti
1954
1954
František HALAS (1901-1949): Halas dětem (vydáno posmrtně)
Jaroslav Seifert: Maminka
1955
1955
Ludvík AŠKENAZY (1921-1986): Dětské etudy
Adolf Branald: Dědeček automobil
1956
1956
Eduard VALENTA (1901-1978): Jdi za zeleným světlem
Norbert FRÝD (1913-1976): Krabice živých
Bohumil Hrabal: Hovory lidí
1957
1957
František HRUBÍN (1910-1971): Špalíček pohádek
Vladimír Neff: Sňatky z rozumu
František Halas: A co?
1958
1958
Josef ŠKVORECKÝ (1924-2012): Zbabělci
Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
1959
1959
Jiří SUCHÝ (1931): Člověk z půdy
Ivan Vyskočil: Kdyby tisíc klarinetů
1960
1960
Jan SKÁCEL (1922-1989): Co zbylo z anděla
Jan Werich: Fimfárum
1961
1961
Miroslav Holub: Slabikář
1962
1962
Jiří TRNKA (1912-1969): Zahrada
František Hrubín: Romance pro křídlovku
1963
1963
Václav HAVEL (1936-2011): Zahradní slavnost
Bohumil Hrabal: Perličky na dně
1964
1964
Vladimír HOLAN (1905-1980): Noc s Hamletem
Ludvík Souček: Cesty slepých ptáků
1965
1965
Josef TOPOL (1935-2015): Kočka na kolejích
Jan Skácel: Smuténka
1966
1966
Ladislav SMOČEK (1932): Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho
Jan Mukařovský: Studie z estetiky
1967
1967
Ladislav FUKS (1923-1994): Spalovač mrtvol
Milan Kundera: Žert
1968
1968
Arnošt LUSTIG (1926-2011): Hořká vůně mandlí
Milan Kundera: Ptákovina
Jiří Mucha: Studené slunce
1969
1969
Václav HRABĚ (1940-1965): Stop-time (vydáno posmrtně)
Miroslav Švandrlík: Černí baroni
Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo
1970
1970
Václav ČTVRTEK (1911-1976): Rumcajs
Jan Procházka: Ucho
1971
1971
Josef KOCOUREK (1909-1933): Extáze (vydáno posmrtně)
Ota Pavel: Smrt krásných srnců
1972
1972
Daisy MRÁZKOVÁ (1923-2016): Haló, Jácíčku!
Jan Otčenášek: Když v ráji pršelo
Zdena Salivarová: Honzlová (vydáno v exilu)
1972-82
1972-82
Václav ČERNÝ (1905-1987): Paměti (vydáno poprvé v Torontu 1982-83)
1973
1973
Miloslav ŠVANDRLÍK (1932-2009): Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka
Milan Kundera: Život je jinde
1974
1974
Ota PAVEL ( 1930-1973): Jak jsem potkal ryby
Karel Šiktanc: Český orloj (sam.)
Ota Filip: Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (exil.)
1975
1975
Milan UHDE (1936): Balada pro banditu
Václav Čtvrtek: Rumcajs, Manka, Cipísek
Vladimír Páral: radost až do rána
1976
1976
Ivan VYSKOČIL (1929): Malý Alenáš
Milan Kundera: Valčík na rozloučenou
Ferdinand Peroutka: Oblak a valčík
1977
1977
Jiří HUBAČ (1929-2011): Ikarův pád
Josef Škvorecký: Příběh inženýra lidských duší
1978
1978
Vladimír KÖRNER (1939): Údolí včel
1979
1979
Milan KUNDERA (1929): Kniha smíchu a zapomnění (česky vydáno 1981)
Jaroslav Seifert: Deštník z Piccadilly
1980
1980
Karel PECKA (1928-1997): Motáky nezvěstnému (poprvé vydáno v Torontu)
Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota
1981
1981
Ludvík VACULÍK (1926-2015): Český snář
1982
1982
Josef BRUKNER (1932-2015): Obrazárna. Všelijaké malování ke čtení a ke koukání
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
1983
1983
František NEPIL (1929-1995) Dobré a ještě lepší jitro
Jaroslav Seifert: Býti básníkem
1984
1984
Milan KUNDERA: Nesnesitelná lehkost bytí (česky Toronto 1985)
1985 Jan PELC (1957-): …a bude hůř (Kolín nad Rýnem)
Ivan Martin Jirous: Magorovy labutí písně (sam.)
1986
1986
Josef HIRŠAL (1920-2003): Vínek vzpomínek
Jan Antonín PITÍNSKÝ (1955): Ananas
Alexandra Berková: Knížka s červeným obalem
1987
1987
Libuše MONÍKOVÁ (1945-1998): Fasáda
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak: Divadlo Járy Cimrmana
Pavel Kohout: Kde je zakopán pes
1988
1988
Jiří MUCHA (1915-1991): Podivné lásky
Milan Uhde: Velice tiché Ave
1989
1989
Václav Dušek: Skleněný golem
Ota Filip: Kavárna Slavia (sam.)
1990
1990
Jiří GRUŠA (1938-2011): Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele
Milan Kundera: Nesmrtelnost
Viktor Fischl: Dvorní šašci
1991
1991
Josef JEDLIČKA (1927-1990): Krev není voda
J. H. Krchovský: Noci, po nichž nepřichází ráno
1991-92
1991-92
Daniela HODROVÁ (1946): Trýznivé město
1992
1992
Jan ZÁBRANA (1931-1984): Celý život (vydáno posmrtně, 1992, 1993)
Michal AJVAZ (1949): Druhé město
1992-94
1992-94
Zdeněk SVĚRÁK (1936): Divadlo Járy Cimrmana
Michal Viewegh: Báječná léta pod psa
1993
1993
Karel KOSÍK (1926-2003): Století Markéty Samsové
Vladimír MACURA (1945-1999): Občan Monte Christo
Milan Kundera: Nesmrtelnost
1994
1994
Karel ŠIKTANC (1928): Královské pohádky
Jáchym Topol: Sestra
1995
1995
Vlastimil TŘEŠŇÁK (1950): Klíč je pod rohožkou
Jáchym Topol: Anděl
Jiří Kratochvil: Avion
1996
1996
Lubomír MARTÍNEK (1954): Palimpsest
1997
1997
Josef TOPOL (1935-2015): Básně
Jiří KRATOCHVIL (1940): Nesmrtelný příběh
1998
1998
Ivan Martin JIROUS (1944-2011): Magorova summa
Irena Dousková: Hrdý Budžes
1999
1999
Ivan LANDSMANN (1949-2017): Pestré vrstvy
2000
2000
Zuzana BRABCOVÁ (1959-2015): Rok perel
Ota Filip: Sedmý životopis
2001
2001
Miloš URBAN (1967): Sedmikostelí
Michal AJVAZ (1949): Zlatý věk
Květa Legátová: Želary
2002
2002
Petra HŮLOVÁ (1979): Paměť mojí babičce
Miloslav TOPINKA (1945): Trhlina
Vít Slíva: Bubnování na sudy
Václav CÍLEK (1955): Krajiny vnitřní a vnější
Emil HAKL (1958): O rodičích a dětech
2003
2003
Pavel Juráček: Deník
Tomáš Halík: Oslovit zachea
2004 Jan BALABÁN (1961-2010): Možná že odcházíme
Jan NOVÁK (1953): Zatím dobrý
2005
2005
Petr SÍS (1949): Tibet. Tajemství červené krabičky
Jiří Hájíček: Selský baroko
2006
2006
Václav Havel: Prosím stručně
Pavel Kosatík: Ústně více
Petra Dvořáková: Proměněné sny
2007
2007
Radka DENEMARKOVÁ (1968): Peníze od Hitlera
Jiří Voskovec – Jan Werich: Korespondence I, II (2007 a 2008)
2008
2008
Petr NIKL (1960): Záhádky
Teraza Boučková: Rok kohouta
2009
2009
Pavel ŠRUT (1940): Lichožrouti
Martin RYŠAVÝ (1967): Cesty na Sibiř
2010
2010
Kateřina TUČKOVÁ (1980): Vyhnání Gerty Schnirch
Hana Andronikova: Nebe nemá dno
2011
2011
Ludvík Ambruster: Tokijské květy (v rozhovoru s Alešem Palánem)
Zdeněk Svěrák: Nové povídky
2012
2012
Miloš DOLEŽAL (1970): Jako bychom dnes zemřít měli
Petr Hruška: Darmata
Jan VLADISLAV (1923-2009): Otevřený deník (vydáno posmrtně)
2013
2013
Marek Orko Vácha – Karel Satoria: Život je sacra zajímavej
Zbyněk Hejda: Básně
Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
Zdeněk Svěrák: po strništi bos
2014
2014
Martin REINER (1964) : Básník. Román o Ivanu Blatném
2015
2015
Petr STANČÍK (1968): Mlýn na mumie
Jiří Padevět: Krvavé finále
Anna Bolavá: Do tmy
2016
2016
Jiří HÁJÍČEK (1967): Dešťová hůl
Ladislav Heryán: Exotem na této zemi
2017
2017
Jáchym TOPOL (1962): Citlivý člověk
Alena Mornštajnová: Hana
Kdyby se dnes prezident choval jako Masaryk, byl by ...
Kdyby se dnes prezident choval jako Masaryk, byl by ...
Co tedy můžeme dnes pokládat z Masaryka za inspirativní, aniž bychom používali laciné aktualizace a patetické proklamace? Co si kromě jeho rozhodující role při založení a budování státu, který už navíc neexistuje, můžeme dnes připomínat, na co můžeme navazovat?
Je to především jeho pojetí demokracie jako způsobu života. Demokracie není pro Masaryka jen mechanismus politického rozhodování, stanovené zákonné postupy jsou mu jen vnějšími předpoklady pro naplňování vnitřního obsahu demokracie – znamená to vytvoření občanské společnosti, kultivaci každodenních vztahů mezi lidmi, slušnost, schopnost dospívat k občanskému konsensu, který sjednocuje osobní a dílčí zájmy ve prospěch celku, znamená to veřejnou politiku, která vychází z humanitní ideje a lidských a občanských práv a souvisí s řešením otázky sociální, je zaměřena proti autoritářské moci, nekritickému myšlení, zjeveným pravdám, nacionalismu a rasismu, proti neomylnosti, proti byrokracii a proti apolitičnosti občanů.
Za druhé je to jeho aktivismus, který souvisí s jeho realismem. Masaryk nás nenechává v klidu, vyzývá „přičiňme se sami“, volá po drobné práci, po aktivní činnosti, proti pasivitě a pocitům poraženectví, pocitům malosti.
Za třetí je to jeho přístup k úloze vědy, vzdělání a kultury v národním životě. Masaryk nejen zásadním způsobem spoluvytvářel českou politiku, ale od svého příchodu do Prahy také českou vědu. Máme dnes akademii, vědecké časopisy, encyklopedii, překlady, původní monografie, vědecké knihovny, nespočet univerzit místo dvou, po kterých volal.
Pro Masaryka má ale to všechno, věda a vzdělanost význam nikoliv sama pro sebe, ale pro překonávání úpadku všech sfér společenského života. Kritický rozum, vzdělání, moderní věda stojí proti mýtům, pověrám, proti polovzdělanosti, diletantismu, Kocourkovu, Hulvátovu, proti jednostrannému technologickému rozumářství i mýtickému vizionářství, proti ovládání a manipulaci člověka.
[Jan Zouhar: zdroj https://www.online.muni.cz/komentare/6722-vzdelanim-proti-poveram-aneb-co-si-dnes-brat-z-masaryka]
TGM o knihách a četbě
TGM o knihách a četbě
PísnĚ, co mě učil 17. listopad
PísnĚ, co mě učil 17. listopad
THE BEST OF CZECH UNDERGROUND
THE BEST OF CZECH UNDERGROUND
Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možností. — Josef Čapek
Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možností. — Josef Čapek
Co se týče našich názorů, tvrdíme, že můžeme ručit jen za jejich poctivost a čistotu, nikoliv za jejich neomylnost. — Václav Černý
Co se týče našich názorů, tvrdíme, že můžeme ručit jen za jejich poctivost a čistotu, nikoliv za jejich neomylnost. — Václav Černý
Google Sites
Report abuse