Konrad Paul Liessmann: Diskutovaná hodnota vzdělanostní společnosti

 


Rakouský profesor Institutu pro filosofii vídeňské univerzity, autor řady vědeckých a esejistických knih o otázkách estetiky, filosofie a kulturologie. Konrad Paul Liessmann proslul především jako kritik současného vzdělávacího systému a společenských hodnot, jeho práce byla oceněna již řadou prestižních vědeckých ocenění.
Filosofie zakázaného vědění je prací, jež reflektuje nerealizovaný záměr Friedricha Nietzscheho napsat knihu Filosofie zakázaného vědění, zrcadlící evropskou kulturu a její ideální hodnoty pravdy, krásy a dobra.
V češtině vyšla také publikace Univerzum věcí, ve které se autor pouští do filozofického zkoumání každodennosti. Ptá se, zda v době automatizace a globalizace víme, odkud se berou předměty, jež denně používáme. Jaká je nejvražednější droga světa? Jak zacházíme s hudbou? Či jaké jsou objekty naší touhy?
Dílo, které však proslavilo Konráda Paula Liessmanna takřka po celém světě, je Teorie nevzdělanosti – systematicky polemizující se současnou společností, proklamující vzdělávání jako svou klíčovou hodnotu. Liessmann kritizuje snahu kvantifikovat vědu i měřit a porovnávat často neporovnatelné. Adam Hazdra ve svém blogu Drzá cihla trefně poznamenává: „Neplatí, že se z dělníků stávají vědci, ale naopak vědci jsou degradováni na dělníky; univerzity se proměňují na podniky, nikoli naopak. Společnost vědění záměrně pěstuje nevzdělanost, tedy rezignaci na klasické vzdělání, které člověka ukotvuje do tradice velkých kultur, učí ho vidět svět v souvislostech a zbavuje ho závislosti na diktátu doby. Člověk je pak dostatečně pružný pro změnu postojů a neustálé přeučování věcí vzhledem k proměnlivým potřebám trhu.“

Categories: , , , , , Share

Leave a Reply